Rostislav
ROSTISLAV (kolem roku 820 - 870)
Rostislav byl na velkomoravský trůn dosazen roku 846 východofranckým vladařem Ludvíkem Němcem. Ten si z Velké Moravy udělal svůj vazalský stát. To se změnilo kolem roku 850, kdy kníže Rostislav přerušil veškerý kontakt s východofranckou říší a začal podporovat odpůrce Ludvíka Němce. V roce 855 Ludvík Němec na Velkou Moravu vpadl a snažil se Rostislava sesadit z trůnu. To se mu ale nepovedlo a byl poražen. Roku 858 se Pribina spojil s Ludvíkovým synem Karlomanem a připojil k Velké Moravě pár území ležících na půdě dnešního Maďarska. Rostislav také ze své říše vyhnal latinské kněze a požádal byzantského císaře Michala III. o vyslání náboženské misije z jeho říše. Byzantský vladař na Velkou Moravu poslal dva učené bratry ze Soluně, Konstantina (Cyrila) a Metoděje. Ti vytvořili novou abecedu kterou nazvali hlaholicí a nový jazyk, který pojmenovali Staroslověnština. Do staroslověnštiny také přeložili Bibli. V roce 870 se Rostislavův synovec Svatopluk spojil s Ludvíkem Němcem a Rostislava sesadil z trůnu. Poté byl Rostislav uvězněn v Bavorsku a oslepen. Velkomoravským panovníkem se tak stal Svatopluk.